Stavba těla
Stavba těla
Poměr mezi strukturou těla a jeho funkcí označujeme souhrnným názvem stavba těla. Za ideální pak považujeme takovou, která nejen lahodí oku, ale současně splňuje potřebné parametry k dosažení očekávané výkonnosti. Jestliže se chcete věnovat ježdění n koni ať už rekreačně nebo závodně, budete se muset naučit popsat zevnějšek koně(krajiny těla). Je to důležité už jen proto, aby ste mohli popsat postoj nebo pohyb koně. Ano možná se vám to teď bude zdát nezáživné, ale určitě to stojí za přečtení. Přece nechcete vypadat hloupě až se vás někdo na něco zeptá. A bude používat takové výrazy jako: spěnka, kštice atd. Dávám zde jak fotky tak podrobnější obrázky.
Zevnějšek koně(krajiny těla)
Jednoduše by se dalo říct, že je to kůň tak jak ho vidíte. Popisuje stavbu těla zvenku.Mezi zevnějškem, stavbou těla a hospodářským využitím koně je určitá souvislost. Jinak budeme posuzovat chladnokrevníka, který je určen k těžké práci, jinou stavbu těla bude mít teplokrevník, k lehčí práci nebo ke sportu. Zevnějšek koně(exteriér) musíme posuzovat s jeho fyziologickými vlastnostmi(kondice konstituce,temperament, charakter,dlouhověkost, vývin, mléčnost a svalovou práci). Tělo má být utvářeno tak,aby všechny jeho části mezi sebou zachovávaly správný poměr. Není možné přecenit některé části na úkor ostatních. Mají tvořit harmonický celek a úměrně se podílet na jednotlivých úkonech. Podle utváření a vývinu jednotlivých částí těla si lze udělat úsudek o zdravotním stavu, konstituci a správném růstu. Dále je možné zařadit koně pomocí zevnějšku k určitému plemenu, popřípadě k užitkovému směru. Podle zevnějšku lze určit také směr užitkovosti. (plemenné zvíře, kůň k potažní práci, ke sportovním účelům.) Těžko však však odhadneme výkonnost- a to sílu, rychlost a vytrvalost.
Při výběru koně k určité užitkovosti hodnotíme celkovou stavbu těla, vývin jednotlivých částí, jejich nedostatky by mohli ovlivnit požadovanou výkonnost. Exteriérové chyby naznačují, že kůň nebude dostatečně výkonný. Posuzování koní je obzvláště důležité při vybírání rodičovských párů. Plemenný hřebec nebo klisna s exteriérovými vadami nemohou být zařazeni do chovu, protože jsou značné předpoklady, že tyto vady budou přenášet na potomstvo a to nebude mít požadovanou výkonnost. Při určovaní chovných jedinců proto přísně dbáme na utváření exteriéru. Jsou však exteriérové vady, které rodiče nemusí přenášet na potomstvo.
<!--[if !vml]--><!--[endif]-->
Rámec
Rámec těla je rozličný u různých plemen a užitkových směrů. Rámec je poměr výšky těla k jeho délce. (hodnotíme ho podle pravoúhelníku, rovnoběžky procházejí půdou, nejnižším místem kohoutku a kolmicemi, spuštěnými z kloubu ohbu a hrbolu sedacího). Rozeznáváme rámec vysokého obdélníku, rámec nízkého obdélníku a rámec čtvercový.
Vysoký obdélník: vyskytuje se zřídka, především u orientálních koní a dále u amerických klusáků. Kůň je krátký. Tento rámec těla je normální u hříbat.
Nízký obdélník: Vyskytuje se u anglických plnokrevníků i polokrevníků a u plemen západních. Délka těla převládá nad výškou.
Čtvercový rámec: vyskytuje se u orientálních plemen, zvláště u klisen. Délka těla se rovná výšce. Klisny jsou vždy proti hřebcům relativně delší.
Pohlavní výraz
Každý z rodičů má mít jasný pohlavní výraz. Hřebci, kteří vypadají jako valaši nebo klisny, do chovu nepatří.
Pohlavní výraz nejlépe posoudíme podle utváření hlavy (výraz očí), krku a pánve. Hřebec má mít hřebčí temperament. Hlavu má hrubší, někdy mírně klabonosou
Tvary klisny jsou jemnější, lehčí, štíhlejší. Má jemnější rovnou hlavu, štíhlejší krk, dobře vyvinutou dlouhou pánev. Končetiny jsou vždy slabší, jemnější.
Kostra koně
Kostra normálního dospělého koně se skládá z 205 kostí a menšího počtu chrupavek. Kosti jsou spojeny v kloubech, překlenuty a upevněny pomocí vazů. Větší kosti tvoří konstukci, k níž jsou upevněny svaly. Kosti kostry jsou podpůrným rámcem pro tělo a současně zásobárnou vápníku a fosforu. Některé kosti také ve své kostní dřeni produkují červené a bílé krvinky.
